Umožňujete zákazníkům přidat v e-shopu dýško pro zaměstnance? Víte, jak takové spropitné správně zdanit a zda podléhá DPH? V tomto článku srozumitelně vysvětlujeme aktuální pravidla české legislativy a výklad finanční správy – ať už tipy vybíráte prostřednictvím svého e-shopu, nebo je zákazníci posílají přímo zaměstnancům.
Pojďme si rozebrat, jak na dýška správně z pohlednu daní.
Dvě varianty spropitného v online obchodě
Couvert zdaníte, dobrovolné spropitné ne. Povinné spropitné se typicky uvádí na jídelním lístku jako couvert. Takové spropitné je předmětem DPH jako součást poskytnuté služby.
Dobrovolné spropitné (dýško) je částka, kterou zákazník navíc odměňuje obchod nebo personál za poskytované služby. V online prostředí mohou nastat dvě situace, jak takové dýško proběhne:
- Varianta 1 – Dýško přes e-shop: Zákazník přidá dobrovolné spropitné přímo v objednávkovém košíku e-shopu. Celá platba (cena zboží + dýško) jde na účet firmy (e-shopu, který je plátcem DPH). E-shop poté vybrané dýško rozdělí mezi své zaměstnance (např. skladníky).
- Varianta 2 – Dýško přímo zaměstnanci: Zákazník zašle spropitné přímo konkrétnímu zaměstnanci mimo účet firmy – například naskenováním QR kódu a platbou na soukromý účet zaměstnance. Firma peníze vůbec nepřijímá; jde o přímý „dar“ zaměstnanci od zákazníka.
V obou případech vyvstávají otázky ohledně DPH a daní z příjmů. Níže proto rozebíráme každou variantu zvlášť – vysvětlíme, kdy se dýško považuje za úplatu podle § 36 zákona o DPH a podléhá DPH, zda se musí zdanit jako mzda (příjem ze závislé činnosti), a jaké daňové či účetní povinnosti z toho plynou pro e-shop nebo zaměstnance.
Legislativa v kostce: Přestože spropitné není výslovně upraveno žádným zákonem, finanční správa ho vnímá jako příjem, který je nutné zdanit – buď u podnikatele, nebo u zaměstnance. Zásadní je, komu dýško reálně připadne (kdo si peníze ponechá). Pokud si spropitné ponechá podnikatel, považuje se za součást jeho tržby (příjmu z podnikání). Když odměnu přijmou zaměstnanci, zvyšuje to jejich mzdu a podléhá to dani z příjmů i odvodům na pojistné. Tento princip se uplatní i v prostředí e-shopu.
Varianta 1: Dýško v košíku e-shopu (platba jde firmě)
V první variantě zákazník při online nákupu dobrovolně přidá určitou částku jako spropitné. Tato částka je zaplacena spolu s objednávkou na účet e-shopu (plátce DPH). Firma následně dýško rozdělí zaměstnancům, například jako odměnu skladníkům za jejich práci. Jak na takové dýško nahlíží zákon z hlediska DPH a daně z příjmů?
DPH u dobrovolného dýška přes e-shop
Dobrovolné spropitné přidané zákazníkem k objednávce není považováno za úplatu za poskytnuté zboží nebo služby. Mezi spropitným a hlavním plněním totiž neexistuje přímá vazba – zákazník dává dýško z vlastní vůle navíc, nikoli na základě předchozí dohody či podmínky pro nákup. Taková platba se proto nezahrnuje do základu daně podle § 36 zákona o DPH a dýško nepodléhá DPH. Jinými slovy, e-shop z dobrovolného dýška nemusí odvádět daň z přidané hodnoty. Není přitom podstatné, zda zákazník zaplatil spropitné v hotovosti, kartou nebo online – forma platby nehraje roli.
- Pozor na povinné poplatky: U dobrovolného dýška je důležité, aby skutečně šlo o nepovinnou platbu navíc. Pokud by spropitné bylo předem sjednané či povinné, už by se nejednalo o dobrovolný dar, ale o součást ceny za službu. V takovém případě by muselo být zahrnuto do základu daně a zdaněno stejnou sazbou DPH jako hlavní plnění. Typickým příkladem je tzv. couvert v restauraci (paušální poplatek za servis uvedený v jídelním lístku) – ten podléhá DPH stejně jako konzumace. V e-shopu se s povinným „dýškem“ běžně nesetkáme; pokud by však e-shop například automaticky přičítal určité procento jako servisní poplatek, šlo by o zdanitelnou část ceny.
Daň z příjmů a mzdy – dýško vyplacené zaměstnancům
Ve variantě 1 sice putuje dýško nejprve na účet firmy, ale účelem je předat ho zaměstnancům. Z hlediska daní to má několik důsledků:
- Příjem zaměstnavatele a mzdy zaměstnanců:
V okamžiku, kdy firma inkasuje dobrovolné spropitné od zákazníka, je z účetního a daňového pohledu tento příjem považován za příjem podnikatele (provozovatele). Spropitné „prvotně patří zaměstnavateli“, jelikož jde o odměnu za celkovou službu podniku, nikoli pouze za práci konkrétního zaměstnance. Pokud však podnikatel tyto peníze použije na odměnu zaměstnanců, stává se z nich mzdový náklad – firma vyplatí zaměstnancům dýška formou mimořádné odměny ke mzdě.
- Zdanění u zaměstnance (mzda):
Vyplacené dýško se zaměstnanci připočte k jeho hrubé mzdě v daném měsíci. Pro zaměstnance tedy představuje standardní příjem ze závislé činnosti, který podléhá 15% dani z příjmů fyzických osob. Z dýška se rovněž odvádí sociální a zdravotní pojištění – zaměstnanec i zaměstnavatel zaplatí pojistné stejně jako z běžné mzdy. Prakticky tedy firma z vybraného spropitného strhne zálohu na daň (a uhradí ji finančnímu úřadu) a odvede příslušné pojistné za zaměstnance i sebe. Zaměstnanec obdrží „dýško“ snížené o daň a pojistné.
- Daňové náklady firmy:
Vyplacené spropitné se pro e-shop stává mzdovým nákladem. Na jedné straně firma eviduje přijaté dýško (ostatní provozní výnos) a na druhé straně stejnou částku vyplácí ve mzdách (mzdový náklad). Tím se fakticky vybrané dýško nedotkne zisku firmy, pouze „proteče“ účetnictvím do mezd. E-shop tedy z této částky neplatí daň z příjmů právnických osob (pokud vše rozdá zaměstnancům – výnos se vyruší s nákladem).
Varianta 2 – Dýško poslané přímo zaměstnanci (mimo firmu)
Ve druhé variantě jde firma od celé věci stranou – zákazník po nákupu odmění konkrétního zaměstnance přímo, bez zapojení e-shopu. Typicky může e-shop zákazníkovi zobrazit QR kód s účtem zaměstnance (např. balíkového kurýra, skladníka apod.) a zákazník pošle libovolnou částku přímo na účet zaměstnance. Jak se tato situace liší z pohledu DPH a zdanění?
DPH u dýška poslaného zaměstnanci
Z hlediska DPH je situace jednoduchá: e-shop žádné spropitné nepřijímá, veškerá platba za objednávku směřuje pouze na cenu zboží či služby. Dobrovolné dýško, které zákazník pošle přímo zaměstnanci, není součástí platby za zboží a vůbec neprochází přes účet plátce DPH (firmy). Pro účely DPH tedy takové dýško nemá žádný vliv – nevstupuje do základu daně z poskytnutého plnění.
Zaměstnanec by měl tento příjem zdanit a započítat do svých zdanitelných příjmů. Prakticky ovšem přímá platba není zahrnuta ve mzdě, takže se neobjeví na výplatní pásce a firma z ní neodvede zálohu na daň ani pojistné. Povinnost přiznat a zdanit tak přechází na samotného zaměstnance. Ten by správně měl uvést přijaté spropitné ve svém daňovém přiznání jako příjem ze závislé činnosti, případně se domluvit se zaměstnavatelem na dodatečném zdanění. Stejně tak by měl doplatit odpovídající zdravotní a sociální pojištění, protože i tento příjem by podléhal odvodům stejně jako mzda.
🛈 Realita vs. povinnost:
V praxi je kontrola takových přímých dýšek obtížná a mnozí zaměstnanci tyto příjmy nepřiznávají. Daňová povinnost však existuje – finanční úřad by teoreticky mohl doměřit daň, pokud by odhalil nepřiznané vyšší částky spropitného. Finanční správa k tomu uvádí, že dokazování je složité, ale v odůvodněných případech může správce daně využít například srovnání s tržbami a spropitným u podobných podniků v daném období. Z pohledu zaměstnavatele však přímé dýško leží mimo jeho zodpovědnost – firma ho neeviduje ani nemůže zdanit, vše je na příjemci. Podnikatel by však měl zaměstnance poučit, že i takto získané odměny představují zdanitelný příjem.
Praktické tipy pro e-shopaře
Zavádíte-li možnost dobrovolných dýšek ve svém e-shopu, myslete na následující praktické rady, aby vše proběhlo hladce a v souladu se zákonem:
- Jasně komunikujte, že jde o dobrovolné spropitné.
Uveďte tuto možnost srozumitelně (např. „Chcete podpořit naše skladníky? Přidejte dobrovolné dýško.“). Nikdy neprezentujte dýško jako povinný poplatek, jinak by podléhalo DPH a mělo by dopad na konečnou cenu.
- Oddělte dýško od ceny na účtence či faktuře.
Pokud zákazník přidá dýško v košíku, zobrazte ho jako samostatnou položku bez DPH. Například: „Dobrovolné dýško pro zaměstnance: 100 Kč (DPH 0 %).“ Tím bude zřejmé, že nejde o zdanitelnou položku. Zákazník tak má také lepší přehled o tom, kolik přidal navíc.
- Zaveďte interní proces pro rozdělení a zdanění dýšek.
Rozmyslete si, kdy a jak vybrané spropitné předáte zaměstnancům. Osvědčuje se dýška rozdělovat jednou měsíčně (např. podle odpracovaných směn nebo rovnoměrně) a přidat je k nejbližší mzdové výplatě. Personál by měl dopředu vědět, že tyto odměny podléhají zdanění – předejdete tak rozčarování, že „100 Kč dýško není 100 Kč v kapse“.
- Účetnictví a evidence.
Přijatá dýška přes e-shop evidujte na zvláštním účtu (např. jako ostatní závazky vůči zaměstnancům nebo v interní analytice tržeb). Při výplatě je zaúčtujte do mezd. Díky tomu budete mít přehled a doklad o tom, že všechny vybrané částky byly předány zaměstnancům. To se může hodit při případné kontrole – doložíte, že firma si dýška nenechala a odvedla z nich daň správně.
- Zvažte variantu přímých dýšek.
Pokud nechcete řešit administrativu spojenou s DPH a mzdami, můžete zákazníkům umožnit dávat spropitné přímo zaměstnancům (varianta 2).
Dobrovolná dýška mohou být skvělým způsobem, jak motivovat a odměnit váš tým v e-shopu. Je však potřeba je správně uchopit po formální stránce. Pokud dýška tečou přes firmu, hlídejte oddělení od DPH a zdanění ve mzdách. Když je necháte proudit přímo k zaměstnancům, dbejte na informovanost a férovost, aby vše odpovídalo legislativě. S jasnými pravidly a otevřenou komunikací se ani spropitného v online prostředí nemusíte bát.
